Pohádkový drak
A máme tu slíbeného draka z pohádky. Většinu aktivit připojených k písničce a k pohádce je možné upravit i k jinému textu. Pokud budete mít zájem o pracovní listy, najdete je během týdne v mailu. Stále platí, že venku je v této době nejlépe, tak pokud můžete, jděte ven. A děti mohou tvořit z materiálu dostupného venku. Když se něco podaří, budeme moc rády, pošlete-li nám nějakou fotku. A teď už ten drak a pár námětů k aktivitám:
Není drak jako drak... drak pohádkový
Záměr:
-
Rozvíjet tvořivost
-
Poznávat sebe sama, rozvíjet schopnost sebeovládání a pozitivní city ve vztahu k sobě
-
Posilovat prosociální cítění a chování ve vztahu k ostatním lidem
-
Porozumět základním projevům neverbální komunikace
J. Žáček Dračí trampoty (hudba Pavel Jurkovič)
Tenhle drak má sedm hlav, pořád je z nich celý paf.
Hlava s hlavou se mu hádá, co by která právě ráda.
První hlava chce číst knihy, druhá spěchá na dostihy,
třetí zpívá trala-la-la, čtvrtá by zas ráda spala,
pátá už se vidí v kině, šestá touží po zmrzlině.
Sedmá hlava z toho chřadne, dohodnou se nebo snad ne?
Každopádně, tak či tak, není snadné býti drak.
-
Poslech a zpěv písničky
-
Rozhovor o tom, jak jsme každý jiný, každý má rád něco jiného. Vyjádření toho, co mám rád, co bych rád dělal...
-
Jak by to dopadalo s námi (doma, ve školce), kdybychom se neuměli dohodnout jako dračí hlavy? Zamyšlení nad tím, jak to udělat, když druhý by rád něco jiného...
-
Modelujeme dračí hlavu (nebo celého draka) z modelíny nebo slaného těsta (hrnek hladké mouky a půl hrnku soli, případně trochu potravinářského barviva, vše smícháme, vmícháme půl hrnku vlažné vody a řádně prohněteme, vložíme do igelitu, necháme v chladu 20 minut odležet a modelujeme)
-
Modelujeme (na podložku nebo talířek) obličej a měníme jeho výraz (tahle hlava patří klukovi, který je veselý, protože si hraje s bráškou, jiná hlava patří holčičce a ta je smutná, protože má nemocnou babičku, podobně s jinými obličeji a emocemi)
-
Grafomotorika: dračí zuby a kličky dýmu z nozder dvou hádajících se dračích hlav
Pohádka Honza a drak z knížky Pohádky pro děti, pro mámy a pro táty od Hany Doskočilové
Pod dubem, za dubem vytékal ze skály pramínek, pod dubem, za dubem přespával ve skále drak.
Nic proti tomu, i draci musí někde spát!
Tenhle drak byl ale tuze náladový a nebylo mu co věřit. Jednou ráno se probudil, položil pracku na pramen a voda nemohla ze skály ven. A drak se jen chechtal chachachachá, jaké z toho na světě bude dopuštění.
A bylo!
Když pramínek přestal dávat vodu potoku, potok vyschl a žáby zůstaly na suchu.
Bez vody z potoka vyschla i malá řeka a divoké kachničky se neměly kde cákat.
Bez malé říčky vyschla i velká řeka a v tu chvíli spustily nářek všechny lodičky:
,,Nemůžem plavat! Jsou z nás jen smutné truhličky.”
Když začal vysychat i kapří rybník, Honza porybný se zamračil:
,,Co je? Vždyť s takovou mi budou hnedle všichni kapři blýskat bříškem nad vodou!” A spěchal se podívat, proč mu velká řeka přestala dávat do rybníka vodu.
Žádnou velkou řeku však Honza nenašel. Jen dole na dně plakaly lodičky v bahně.
Nenašel ani malou řeku. Leda suché rákosí, kde spolu kachničky smutně klábosí.
Honza se rozběhl k potoku. Ale kam se potok poděl? Místo něj se vinula do kopečka uzoučká kamenitá pěšina, pořád vzhůru až ke skále, kde pod dubem, za dubem držel pracku na prameni chechtající se drak.
,,Ty klacku!” obořil se Honza na draka. ,,Dej tu pracku pryč, nebo uvidíš!”
Drak se lekl, honem prackou ucukl a schoval ji pod křídlo.
,,Nono, snad nebude tak zle,” broukl smířlivě. ,,Vždyť už je zase vody dost...” A bylo. Potůček bublal, řeky plynuly, kapři si v rybníku libovali a Honza je pospíchal nakrmit.
,,Ani nemám čas ti nařezat,” povídá drakovi. ,,Ale sáhni ještě jednou na pramen a já si ten čas udělám! Vyženu tě odtud šupito klackem a nebudeš mít kde spát.”
Od té doby pod dubem, za dubem drží drak svou hajdaláckou pracku radši pod křídlem. Aspoň dokud je dole na rybníce Honza ještě pořád porybným.
-
Soustředěný poslech pohádky
-
Převyprávění pohádky
-
Rozhovor o tom, jaký je drak, jaký je Honza (pojmenovat některé vlastnosti, uvažovat o tom, zda jsou dobré nebo špatné)
-
Sledování cesty pohádkového pramínku (v co se promění, kam dál teče, co se v kterém úseku děje - rozšiřování slovní zásoby.)
-
Kresba vybraného úseku vodního toku, popis obrázku celými větami, příp. kresba více úseků (úkol pro celou rodinu:-) a následné řazení tak, jak jsou v pohádce za sebou, s názvy a vyprávěním.
-
Hledání protikladů: potůček je mělký, úzký, dá se překročit..., naproti tomu řeka je hluboká, široká..., podobně s vlastnostmi hrdinů: někdo je statečný, jiný je …, někdo je zlý, jiný je …