Loučení

A je to tady. PRÁZDNINY! Tolik jsme se na ně s dětmi těšily a už jsou tady. Ale najednou to naše těšení má stín. Těšíme se na spoustu volného času jak s ním naložíme podle svých plánů, jak si odpočineme, jak uděláme to a ono co jsme stále odkládaly. Děti se zase těší na koupání, na výlety, na to, že nebudou muset ráno vstávat a jít do školky. ALE najednou je to tu, že už do školky vlastně nepůjdou a že se rozloučíme.

Za ty tři roky jsme si na sebe hodně zvykli a poznali se navzájem. Poslední dobou nás občas  děti mezi řečí oslovovaly „teto“ nebo „mami“(to potěší), někdy „babi“(to už je horší)..…. „teda p.učitelko“ .To byl krásný projev bezprostředního vztahu, pobavilo to i potěšilo a ukázalo, že nás neberou jen jako moralizující úči, že nás zařadily do svého života. Možná je to i tím, že jsme měly možnost strávit s dětmi více času,než pracující babičky, nebo milované tetičky.

No a teď je musíme poslat dál! Nastává jim další životní etapa a věříme tomu že bude pěkná. Děti to teď budou mít těžší,budou muset řešit více věcí, které za ně doposud řešili dospělí,ale ony to zvládnou! Hodně se toho naučily a na školu jsou připravené. Určitě je bude čekat spousta problémů a vy budete mít možnost sledovat, jak se k tomu postaví a jak si vedou.Když se jim to bude dařit, je to úžasné, když se dařit nebude, bude vám z toho smutno a bude vás to svádět k tomu vyřešit to za ně. Vydržte to a nechte je, ať si občas „čumáčky natlučou“, ale buďte nablízku,abyste jim pak tu bolístku pofoukali a abyste poradili, když nebudou moci najít řešení situace. Je těžké odhadnout kdy to je, kdy nastoupit se svou pomocí a přitom „neumetat cestičku“ -neustálé dilema ve výchově. Řeší se stále,ať jsou děti malé nebo velké a recept v žádné knize není. Stejně nakonec každý zjistí, že láska k dítěti, intuice a zdravý selský rozum  je ten nejlepší rádce a důslednost a vlídnost nejlepší pomocníci ve výchově.

 A že chybujeme? Vždyť jsme jen lidi.

Loučili jste se s námi a děkovali nám, že jsme se staraly o vaše děti. A my vám chceme také poděkovat za to, že jste nám věřili, že to s vašimi dětmi myslíme dobře.Kdyby nebyla důvěra, nic bychom nesvedly. I když jsme občas měli rozdílné názory, nikdy za ty tři roky nebyl svár, který by narušil klid U cvrčků.

Je to tedy i vaše zásluha, že jsme měly prostor a klid pracovat s dětmi a dát jim co jsme uměly.Tak tedy ať to zúročí a šťastnou cestu!

Přejeme dětem, ať se jim na té další cestě vesele šlape a vám, ať máte z toho jejich putování radost.

Vaše učitelky Květa a Vlaďka