Já a můj svět

Každý si žijeme ve svém světě. Máme svou rodinu, kamarády, práci, koníčky… Máme své starosti i radosti. Ten dětský svět se teprve utváří. Je plný očekávání, nadějí a snů. My dospělí v něm hrajeme důležitou roli. A doufáme, že obstojíme. Já už opět mohu být ve svém školkovém světě a hrát si na učitelku Lenku Starou a baví mě to. Tak tento týden si s dětmi zahrajeme třeba na:
• Na vypravěče – posilování slovní zásoby, samostatného vyprávění, procvičení písmen na začátku slova, pojmů nad, pod, vedle, uprostřed. Jaké máme začáteční písmeno ve svém jméně? S kým se písmenko shoduje? Atd.
• Na hadače – nebude to nic s hady, ale možná - budeme hádat hmyzí hádanky. Co uhádneme, najdeme kolem nás. „Motá nitě, krejčí není, plete sítě, rybář není. Až své sítě usouká, poznáte v něm…(pavouk).“, „Lítám z květu na květ, nejsem vůbec velká. Jsem ale moc užitečná, říkají mi… (včelka).“ „Krásné kresby na křídlech, až se z toho tají dech. Koho jsem to chytila? Asi nejspíš… (motýl).“ „Na krovky i na zadeček nakreslila sedm teček jedna broučí dceruška. Která? Přece…(beruška).“
• Na malíře – namalujeme a nakreslíme mnoho krásných obrázků.
• Na sportovce – budeme trénovat manipulační dovednosti – chytání a házení míče, běhání, skákání, přeskakování – posilovat fyzickou zdatnost.
• Na zpěváčky – známe mnoho tradičních písniček určených pro děti předškolního věku. Zpívali je už i naši rodiče, kteří chodili do mateřské školy. Výhoda je jasná, známe je všichni. I pro mne neztratily nic ze svého kouzla. „Prší, prší.“, „Kočka leze dírou.“, „Běží liška k Táboru.“, „Skákal pes“. A jedna staronová – Domov: „Každý je doma, tam kde bydlí, kde má své místo u stolu. Kde má svou postel a svou židli. Doma jsou všichni pospolu….“
• Logopedické říkanky na procvičení mluvidel spojíme s hrou na tělo pro snadnější zapamatování a propojení s CNS. „Hádej, hádej, tatíčku. Kolik já mám prstíčků? Ukaž ručku, spočtu hned, jako já máš prstů pět.“ Ospalci – „První spinká Hajaja, druhý spí jak Bajaja, třetí oči zavírá, čtvrtý také usíná a ty pátý tiše buď a bratříčky neprobuď. Už bratříčci vstali, pěkně se vyspali. Jedna, dva, tři, čtyři, pět. Půjdem k mámě na oběd.“