Aprílové počasí

Duben. Stále apríl?

Trochu mi to tak připadá. Chvíli sluníčko a teplo na tričko, hned zase vichr duje, mrzne, sníh proletuje. A podobně i v životě, chvilky radosti se střídají s těmi těžšími. Doufám, že vám nepřevažují ty druhé a že k létu, jako jistě bude víc tepla, tak přibude všude i radosti.

Kdyby vám docházely náměty k radostnému vzdělávání vašich dětí, mrkněte na dalších pár podnětů, a hlavně si je přizpůsobte pro vás, vaše dítko, nejlépe pro celou rodinu. Ať je vám spolu při všem, co děláte, dobře.

Pozorování a zaznamenávání počasí do tabulky – ráno, během dne (dopoledne, v poledne, odpoledne) a večer po dobu alespoň jednoho týdne. Dítě je zaznamenává pomocí symbolů, které může kreslit nebo vystřihovat a nalepovat. Současně se učí orientovat v čase (den – dítě dokáže říct, co děláme ráno, dopoledne…, týden – jmenuje jednotlivé dny v týdnu, ví, jak jdou po sobě, zkouší podle vzoru napsat začáteční písmena jednotlivých dní…).

Grafomotorika – je možné kreslit prstem do krupice nebo máku nasypaného ve víku od krabice nebo v pečicím plechu, do písku, na zamlžené okno, samozřejmě i tužkou na papír, při tom všem vedeme dítě k tomu, aby dokázalo uvolnit nejen zápěstí a sevření prstů kolem tužky, ale celou paži, od ramene. Proto je nejlepší začínat kreslením na velký formát nebo rukou do vzduchu. Kreslíme rovnoběžné svislé čáry - déšť, rozbíhající se čáry – paprsky sluníčka, kapky - nejprve jedna velká, postupně menší, vlnovky, kličky – mraky.

Hmatové vnímání – tvary (mrak, kapka, slunce - kruh, měsíc - půlkruh…) vystříhané z tvrdého kartonu vložíme do neprůhledného, nejlépe textilního, sáčku, dítě sáhne do sáčku, hmatem vybere a snaží se poznat a pojmenovat vybraný tvar, poté správnost zkontroluje zrakem. (Je možné místo vystříhaných tvarů použít běžné věci, které máte kolem sebe a dítě je zná – kus stavebnice, jablíčko, houbička na nádobí, plastové víčko, autíčko…, venku šišku, ořech, kámen, klacek, kůru apod., náročnější varianta pro předškoláky je s geometrickými tvary z kartonu, musí je předem umět pojmenovat.)

Zrakové vnímání – vedeme děti k rozlišování různých odstínů jedné barvy, určujeme, co je světlejší, co tmavší. V přírodě se v dubnu přímo nabízí barva zelená a nepřeberné množství jejích odstínů. Zároveň si povídáme o tom, proč to tak je, co a jak se mění…

Zraková paměť – do čtvercové sítě 3 x 3 čtverce umístíme 4, případně více, předmětů nebo vystřižených jednoduchých tvarů, necháme dítě prohlédnout předměty a jejich umístění, poté skryjeme a dítě do druhé, prázdné sítě zakreslí předměty na správná místa, jak si pamatuje. V případě, že dobře zvládá tuto variantu, můžeme přidat předměty nebo zvětšit síť… Zároveň zkouší dítě určit a pojmenovat umístění předmětů na ploše: nahoře, dole, nad, pod, uprostřed (příp. vpravo, vlevo), totéž možno v prostoru – uložení hraček v poličce, různé objekty při pohledu z okna… přidáme pojmy vpředu a vzadu, co je blízko, co daleko.

(Před)matematické představy - když se vám podaří dostat se s dětmi ven, alespoň na zahradu, máte vyhráno. Manipulace s předměty, které dítě najde v trávě či pod stromy se současným procvičováním pojmů jako malý, velký, delší, kratší, tenký, tenčí, nejtenčí nebo třeba více a méně, případně na hromádky dávat cokoli, aby toho bylo stejně, to je dobrý základ.  A pak to nasbírané třídit do skupin podle společného znaku, ať už je to barva, tvar, velikost, struktura povrchu, délka, hmotnost… a dál můžete společně tvořit protikladné dvojice, oblý a špičatý, světlý a tmavý kámen, krátký a dlouhý klacík, jemná a drsná kůra, úzký a široký list, ostrý a tupý, měkký a tvrdý…

Když už máte nasbíráno, nechte dítě z tohoto materiálu tvořit obrázky nebo stavby, nebo třeba hada – stále se opakující dva tmavé a jeden světlý kamínek, nebo dva kameny, tři klacíky, jedna šiška a tak pořád dál až na konec zahrady nebo lesa…

Nebo si zkuste čtvercovou síť z předchozího odstavce vytvořit z klacků, do čtverců umístěte šišky, kameny, listy, nechte prohlédnout, zakryjte šátkem, který máte jistě s sebou, a dítě do druhé čtvercové sítě z klacků umístí, co si zapamatovalo. A pak obráceně – dítko vám nachystá úkol, vy trénujete paměť.

Že si při tom spolu povídáte je víc než zřejmé, zkuste se zaměřit třeba na různé vlastnosti toho, co vidíte kolem sebe, k čemu to je, kde se to vzalo. Také se nabízí pozorovat změny, příroda se v tomto období mění ze dne na den. A naslouchejte...si navzájem i co se děje kolem. Třeba se naučíte jako já poznat po hlase sýkorku, vrabce, kavku, straku, sojku a další ptáčky zpěváčky i křiklouny.

Když nemůžete ven, využívejte knížky – k prohlížení obrázků a povídání o tom, co je na nich, k předčítání pohádek, čímž podporujete soustředění i sluchové vnímání, rozvíjíte fantazii i emoce dítěte. Říkejte si spolu říkanky, zpívejte písničky, třeba ty o počasí (Prší, prší nebo Kočka leze dírou), pusťte si písničku Jaro dělá pokusy, naučte se ji zpívat a vysvětlete dětem, o čem to zpíváte, tleskejte si k tomu nebo bubnujte do krabice od bot, přidejte jakýkoliv rytmický pohyb, třeba společně i tancujte… a radujte se - i z maličkostí. Míša