Jak se probouzí jaro

16.03.2021 13:22

Zima pomalu končí a začínající (i když zatím poněkud zakuklené) jaro nabízí mnoho témat a možností, jak s nimi pracovat. Některé jsme pro Vaše děti připravily. Pracovní listy posíláme mailem.

 

Přejeme Vám pěkné společné chvilky a ať Vám jarní sluníčko (i když vykoukne jen sporadicky) dodá energii a optimismus do dalších dní.

 

Jak se probouzí jaro 

Záměr:  

  • Podporujeme získávání elementárních znalostí o přírodě v předjaří, na jaře 

  • Rozvíjíme a zpřesňujeme smyslové vnímání 

  • Rozvíjíme slovně logické myšlení a paměť 

  • Podporujeme zájem o přírodu, o všechno živé kolem, a tím pomáháme vytvářet základ úcty k životu. 

Nasloucháme předčítanému textu. Kočičky na jaře (Kamila Sojková)  

  • Odpovídáme na otázky k textu: Kdo je Alík a kdo Minda? Je Minda špinavá? Co je Alíkovi divné? Co Petřík povídal? Co hledal Alík u Mindy v puse? Kam jde koza? Jak se správně jmenují stromy, na kterých kvetou kočičky? Kde tyto stromy nejčastěji rostou? Co v příběhu dělá sluníčko?  

  • Objevujeme legraci v příběhu. 

  • Hledáme další slova, která znějí stejně a znamenají pokaždé něco jiného: zámek, kohoutek, koruna, jeřáb, list... 

Vypracováváme “úkoly”: 

  1. Charakteristické znaky začínajícího jara. Výběr, vybarvení. 

  1. Jak roste sněženka. Vybarvení, rozstříhání, seřazení a nalepení obrázků. 

  1. Vybarvení podle skutečnosti těch květin z pracovního listu, které dítě vidělo a pamatuje si je. Pokud vidělo květinu, kterou na pracovním listu nenajde, ať ji nakreslí na druhou stranu. (Všímejte si rozkvetlých kvítků na zahrádce, vystavených před květinářstvím nebo i doma. Vaše dítko ať se snaží zapamatovat si některá jejich jména a barvy.  

  1. Spojování květů, listů a jména květiny jak patří k sobě (jako nápovědu může dítě použít předchozí pracovní list). 

  1. Říkej, jaký je: úzký - užší - nejužší, široký - širší - nejširší, nízký - nižší - nejnižší, vysoký - vyšší - nejvyšší, dlouhý - delší - nejdelší, krátký - kratší - nejkratší... a hledej podobné příklady kolem sebe. 

Posloucháme ptáčky zpěváčky: i při krátké procházce městem je možné zaslechnout kosa zpívajícího někde na střeše nebo švitoření jiného ptáčka. V parku nebo kousek za městem jich bude nejspíš víc, a pokud půjdete na procházku ráno nebo až k večeru, máte ještě větší šanci. Zaposlouchejte se s dítětem chvíli do ptačího zpěvu, poslouchejte, odkud zpěvák zpívá, zkuste ho najít pohledem, napodobit jeho zpěv.  

Pro zájemce: Na pastvinách u stezky mezi Brodem a Štolmíří je možné zaslechnout zvláštní hlas čejky chocholaté, který může připomínat pískání gumové kačenky :), a stojí za to i vidět v letu tohoto černobílého ptáka s kovovým leskem velikosti holuba s širokými křídly a pomalým plácavým máváním křídel, který během letu často mění směr.  

Učíme se básničku: 

Březnové pozdravení  

Dobrý den, řekne sněženka  
za tenkou okenicí sněhu.  
Dobrý den, řekne potůček  
a vyrazí ven z břehu.  
Pak stébla trávy zelené  
napřímí se a vstanou  
a sníh se kamsi vytratí  
s tichounkým Na shledanou... 

Povídáme si o tom, co znamená: za tenkou okenicí sněhu, proč potůček vyrazí ven z břehu, co a proč dělají stébla trávy před tím, než vstanou, jak a kam se sníh vytratí... 

Posloucháme a zpíváme si písničku Jaro dělá pokusy. https://www.youtube.com/watch?v=CzMqraKMO1I  

Přesvědčte se, že dítě rozumí textu, případně vysvětlete neznámá slova nebo spojení. 

Pozorujeme počasí: 

  • Všímáme si každý den, jaké je počasí, a  

  • dítě zaznamenává do tabulky, co vidí. Tabulku na 5 dnů vytiskněte nebo nakreslete, každý den vzniknou 3 záznamy (ráno, během dne a večer). Začít je možné kterýkoli den. 

  • Dítě si na druhou stranu tabulky (nebo do vytištěného listu Počasí symboly) do čtverečků nakreslí vlastní symboly pro slunečno, zamračeno, déšť, sněžení, jinovatku, vítr a další podle potřeby, a pak je bude používat.  

  • Pro zájemce: ke každému záznamu je možné doplnit červený nebo modrý puntík podle toho, zda teplota venku v tu chvíli byla nad bodem mrazu (červený) nebo pod ním (modrý).  

  • Když se některý záznam nepodaří udělat, nevadí, nechte volné okénko, nevymýšlejte nic a pokračujte v zaznamenávání. Na závěr pak dítě z tabulky zjistí, který symbol se nejvíce opakoval, tj. jaké počasí během týdne převládalo.  

  • Toto zaznamenávání počasí i výsledek ať se dítě na závěr pokusí vyjádřit slovy: Co a jak dělalo, na co přišlo, jak ho to bavilo, co na tom bylo nejtěžší... 

Tvoříme dopis sluníčku, aby už zářilo a hřálo: 

  1. Papír dítko přeloží na polovinu, na vrchní stranu bude lepit sluníčko (jemu je dopis určen). 

  1. Na jiný papír nakreslí kruh, vymaluje sluníčkovými barvami, vystřihne a nalepí na vrchní stranu přeloženého papíru. 

  1. Nakreslí, vybarví, vystříhá a nalepí jednotlivé paprsky. 

  1. Otevře přeložený dopis a dovnitř nakreslí, na co se těší, až bude sluníčko pořádně svítit a hřát. 

Známe pranostiky:  

Březen, za kamna vlezem. 

Březen bez vody, duben bez trávy. 

Březen hřmí, květen sněží. 

Březnový sníh škodí polím. 

  • Povídejte si s dítětem o tom, co nám říkají lidové pranostiky o březnu. Zkuste se zaměřit na hledání odpovědi na otázku PROČ?  

  • Pak si dítě jednu z pranostik vybere a nakreslí: na obrázku bude březen (tj. nějaké typické znaky začínajícího jara) a zároveň kresba vyjadřující druhou polovinu pranostiky. Těšíme se, jestli poznáme, kterou pranostiku si kdo vybere. 

K předčítání: 

M. Lukešová 

Asi proto, 

že jsme na zemi 

a slunce na obloze, 

od rána to ve mně skáče 

po jedné noze, 

nahoru a dolů 

a pořád jen: Skoč! 

Já se raduju 

a nevím proč. 
 
 

 

 

Zpět