Pohádka O dvanácti měsíčkách
Z pohádky do pohádky
Záměr:
-
Objevovat svět fantazie a kouzel.
-
Zamýšlet se nad poselstvím pohádek, pomáhat vytvářet povědomí o mezilidských vztazích a morálních hodnotách
-
Rozvíjet předčtenářské dovednosti a kultivovaný projev
-
Upevňovat vnímání času a orientaci v něm
O dvanácti měsíčkách
V chaloupce u lesa bydlela matka a ta měla dvě dcery. Jednu vlastní, Holenu, a druhou nevlastní, ta se jmenovala Maruška a její krása byla trnem v oku maceše i Holeně. Maruška musela doma všechno sama dělat, vařit, prát i uklízet, starat se o zahrádku i o kravičku. A čím víc pracovala, tím byla krásnější. Macecha a Holena nedělaly nic, stále jen Marušce rozkazovaly a často i ubližovaly. A pro její krásu ji stále víc nenáviděly a přemýšlely, jak se jí zbavit.
Jednoho lednového rána povídá Holena: „Chci si přivonět k fialkám, jdi a natrhej mi je.“ „Ale sestřičko, vždyť je zima a všechno přikrývá sníh, kde mám hledat fialky?“ namítala Maruška. „Mně odmlouvat nebudeš, bez fialek se nevracej!“ obořila se na ubohou Marušku Holena a vyhnala ji ven. Co mohla Maruška dělat? S pláčem vyrazila na cestu sněhem. Bořila se do závějí, byla jí zima a vůbec nevěděla, kam jít. Po dlouhém bloudění celá promrzlá uviděla na kopci mezi stromy probleskovat oheň. Došla blíž a kolem vatry na dvanácti kamenech sedělo dvanáct mužů. Bylo to dvanáct měsíčků. Na nejvyšším seděl muž s dlouhými bílými vousy, Leden, a v ruce svíral kyj. „Dobrý den, mužové,“ pozdravila je strachem i zimou se třesoucí Maruška, „Prosím, mohu se ohřát u vašeho ohně? Jsem celá promrzlá.“ „Jen se pojď ohřát a neboj se děvče,“ pravil Leden, „ale pověz, co tu sama v takové zimě děláš?“ „Hledám fialky,“ odvětila Maruška. „Teď?“ podivil se muž. „Sestra mě vyhnala a bez nich se nesmím vrátit domů.“ Leden podal kyj nejmladšímu: ,,Bratříčku Březne, to je práce pro tebe”. Ten zčerstva máchl kyjem nad ohněm, vatra se rozhořela, kolem začal tát sníh, tráva se zelenala a v ní vykvétaly drobné voňavé fialky. „Rychle trhej Maruško, a utíkej domů,“ popoháněli ji muži. Maruška natrhala kvítí do zástěrky, pěkně poděkovala a utíkala domů.
Macecha i Holena se divily, když voněly k fialkám, dlouho ovšem spokojené nebyly. Druhého dne dopoledne rozkázala Holena Marušce: „Mám chuť na jahody, přines mi je z lesa. A bez jahod se nevracej!” Maruška se opět s pláčem brodila sněhem. Vtom zahlédla známé světlo a zamířila k němu. ,,Dobrý den, milí mužové, smím se ohřát?“ ,,Pojď, ale co tu zase hledáš?“ „Jdu pro jahody,“ odpověděla smutně Maruška. ,,Bez jahod nesmím domů.“ Leden přistoupil k jinému, který seděl naproti, a podal mu kyj se slovy: ,,Bratře Červne, ujmi se vlády”. Vatra se rozhořela více než prve, a po chvíli v trávě začaly kvést a hned i zrát jahůdky. Maruška neváhala, začala sbírat, pak poděkovala a běžela domů. Holena s macechou se divily, když ochutnávaly slaďoučké jahody. Ale spokojené byly jen do večera.
Ráno dostala Holena chuť na jablka a tak zase vyhnaly Marušku do zasněženého lesa, tentokrát pro jablka. Sněhem Maruška došla až na kopec, kde hořel oheň, pozdravila a pověděla mužům, že jí sestra s matkou přikázaly přinést jablíčka. Bratře Září, ty můžeš Marušce pomoci, ” pravil Leden a podal kyj jinému. Ten máchl nad ohněm, plameny vyšlehly vysoko a všechno kolem začalo pučet, kvést a zrát, a vysoko na jabloni se začervenala jablka. „Rychle zatřes jabloní a běž domů,“ řekli jí. Maruška setřásla dvě jablíčka, poděkovala a hned s nimi utíkala do chaloupky.
Jablíčka byla sladká, šťavnatá, ale Holeně nestačila: „To jsi všechna jablka cestou snědla?“ zlobila se na Marušku. „Nesnědla, řekli mi, ať rychle utíkám domů,“ bránila se Maruška, ale Holena jí nevěřila. Byla mlsná a rozhodla se, že si pro jablíčka dojde sama. Oblékla se do kožíšku a zasněženým lesem se dotrmácela až na kopec, kde hořela vatra a kolem ní sedělo na kamenech dvanáct měsíčků. Přistoupila k ohni a bez pozdravení se začala ohřívat. ,,Co tu hledáš?” ptali se muži. Ale Holena se na ně osopila: ,,To není vaše starost”. Muži se zamračili a řekli: ,,Bratře Ledne, tvá je vláda!” A muž s dlouhými bílými vousy máchl kyjem nad ohněm, plameny zasyčely a přikrčily se, nebe se zatáhlo temnými mraky a z nich se začal sypat sníh tak hustě, že za chvíli nebylo vidět na krok. Holena v té vánici dlouho bloudila, až úplně zabloudila.
„Holena se cpe sladkými jablky a mně nepřinese nic,“ zlobila se macecha. „Půjdu za ní,“ rozhodla se a vyrazila do lesa. Ale i ona se ve sněhové vánici ztratila.
Maruška starostlivě vyhlížela macechu i sestru až do večera, i druhý den a další… ale nedočkala se jich, už je nikdy nespatřila. Zůstala jí chaloupka i kravička, časem se našel i hospodář a jestli neumřeli, žijí tam spokojeně dodnes.
Řeč
-
Soustředěný poslech pohádky (text k přečtení nahoře) nebo čtená pohádka na https://decko.ceskatelevize.cz/video/e213542154000037
-
Charakteristika postav, hlavně Marušky a Holeny: jaká je, podle čeho se to pozná... děti by měly zkoušet odpovídat celou větou (např. Holena je líná, protože..., je zlá protože... ) a nemusíte zůstávat jen u pohádky
-
Tvoření protikladů:
Líný x pilný, pracovitý; krásný x ošklivý, šeredný;
zlý x hodný; starý x mladý; sladký x kyselý; vysoký x nízký; dlouhý x krátký;
plný x prázdný; hustý x řídký; smutný x veselý; studený x teplý;
ale i stát x běžet; mlčet x mluvit; dovnitř x ven a další. Jestliže děti některá slova neznají, pojem vysvětlíme a opakujeme pro zapamatování.
-
Co Maruška umí a Holena ne? Určitě toho děti vymyslí více ale měly by dojít i k tomu, že Maruška umí pozdravit, poprosit a poděkovat. I děti by se měly učit dodržovat základní pravidla konverzace, usnadní jim to komunikaci s druhými. Neváhejte je upozornit na to, že i Vy to tak děláte, a ve vzájemném kontaktu vyžadovat a používat tato kouzelná slůvka i v domácím prostředí.
Sluchové vnímání
Stále procvičujeme určování hlásky na začátku slova. Obtížnější variantou je zadání hlásky a děti samy vymýšlí slova, která na tuto hlásku začínají, případně kreslí vše, co vymyslí. Zkuste toto s hláskou M jako Maruška.
Sluchová hra Udělej, co říkám: vysvětlete dítěti, že se otočíte k němu zády, aby Vám nevidělo na ústa, a něco mu tiše řeknete. Dítě má pak splnit Váš pokyn (nakresli dvě červená jablíčka, postav domek ze stavebnice, připrav příbory na stůl...).
Vnímání času
K jednotlivým úsekům dne (ráno, dopoledne, poledne, odpoledne, večer, noc) podle Vašeho domácího režimu přiřaďte s Vaším dítětem alespoň jednu činnost (lépe 2 – 4, např. ráno vstanu z postele, obléknu se, umyji a nasnídám). Dítě může nakreslit obrázky těchto činností, případně co při činnosti používá. Společně si povídejte o tom, co děláte ráno, až si dítě bude jisté. V dalším dnu nebo jindy si vyberte jinou část dne a postupujte obdobně, při tom také zopakujte předchozí. Obrázky uschovejte a přineste nebo vyfoťte a pošlete nám.
Podobně roční období: podle pohádky přiřazovat, co se děje na jaře (kvetou fialky...a co dalšího?), co v létě, na podzim a v zimě. K tomu obrázky a nechat je někde na viditelném místě, aby si je dítko mohlo opakovaně prohlížet a upevňovat vědomosti. Na jména měsíců není třeba pospíchat.
Praktické činnosti
Dovednosti důležité pro nástup do školy je možné rozvíjet při nejrůznějších činnostech doma (motivace pohádkou: Maruška všechno doma dělala sama). Nechte děti podílet se na fungování domácnosti, např. prostírat stůl k jídlu (pravolevá orientace), uklízet stůl a třídit nádobí do myčky, třídit prádlo do pračky (podle barvy, materiálu), vařit nebo péct (ingredience nakreslit: půl hrnku cukru, 2 hrnky mouky, 3 vejce, lžíce kakaa..., příp. opsat názvy z obalů, obrázky seřadit, jak se postupně do jídla přidávají a podle seřazených obrázků pak suroviny přidávat), skládat oblečení... u všech činností nechte dítě, ať říká, co dělá, co nejdříve, co potom, co nakonec...