Čekání na sníh

Přestože jsme sněhové vločky poznali dopodrobna, sníh stále není. Ale my Bobříci si dovedeme poradit a není pro nás problém použít alternativní materiál. A protože jsme pracovití, tak nám minulý týden při pobytu na zahradě pod rukama vyrostlo krásné doupě z jehličí. Jeden den jsme ho stavěli, druhý den zdobili a testovali. Kdybychom byli například čápi, čápice by nám určitě neodolaly. Uvidíme, jak dlouho nám na zahradě vydrží. Také jsme byli plavat a tentokrát vlezli do vody již všichni.

Tento týden, když už to konečně vypadá na sníh, zase nejsou děti. Přelétavá viróza způsobila, že se nás zatím nesešlo ve třídě víc, než máme prstů na rukou. Povídáme si dál o zimě, sněhu a také o horách, na kterých již někdo z nás byl, někdo teprve pojede...a jedna taková hora nám dnes vyrostla přímo v herně. Bobříci ji postavili jako tým. V osmi nebylo těžké se domluvit. Děti si vyzkoušely, že cizí oči mohou vidět to, co naše ne, hlavičku kamaráda napadnou jiné zlepšováky než nás, a je proto dobré ostatní vyslechnout. Oni pak zase vyslechnou nás a víc hlav, víc ví. Pak si Bobříci jako správní horolezci horu slezli - každý to zkoušel jinou cestou, ale na vrchol se dostali všichni. Chtělo to odvahu, rozvahu a balanc a Bobříci si zaslouží pochvalu. Tento týden si ještě vytvoříme hory na papíře technikou frotáže. Zatím si na ni Bobříci zvykají, tak nám držte palce, ať se nám dílo daří a ať dobydeme i tyto hory.